Co je vysoká citlivost?

V současné době se začíná více mluvit o vysoké citlivosti, ať už v médiích, populárně-naučných knihách a nebo psychology. Často je označována jako superschopnost a nebo naopak jako přecitlivělost a slabost. Co je tedy přesně vysoká citlivost a jak ji u sebe poznat?

Co je vysoká citlivost?

Citlivost je osobnostní charakteristika, podobně jako třeba extraverze nebo svědomitost. Není to tedy nic negativního, žádná nemoc, nebo psychopatologie, jak se občas říká. Citlivost máme do jisté míry všichni, ale pouze 20% lidí lze nazývat skutečně vysoce citlivými. Citlivost se projevuje hlavně větší citlivostí na věci jako hluk, světlo, chutě, teplotu nebo bolest, ale také na emoce. Může tak pro vysoce citlivé snadné se přestimulovat a vyčerpat rychleji, než ostatní. Citlivost má ale také množství výhod. Tato vlastnost patří do skupiny charakteristik nazvaných neurodivergence, což znamená, že mozek citlivých funguje trochu jinak, než u zbytku populace.

Jak se projevuje vysoká citlivost?

Typická je větší citlivost na podněty (zvuky, chutě, vůně apod.) a citlivost na emoce. Další projevy jsou třeba potřeba se v nové situaci nebo při rozhodnutí zastavit, pozorovat a zamyslet. Citliví tak nejsou impulzivní a většinou se dlouho rozmýšlejí. Mohou se také velmi snadno přestimulovat a potřebují tak někdy odpočívat více než ostatní. Právě citlivost na ruch a okolní dění může vést k větší potřebě trávit čas o samotě a tichu, ačkoliv to tak není pro všechny citlivé.

Jaké jsou výhody citlivosti?

Citlivost má množství benefitů, zvlášť když se po nich naučíme dívat a začneme je plně využívat. Citlivost umožňuje větší cit pro detail, komplexnost a hloubku uvažování. Citliví si tak mohou všimnout toho, co ostatním uteklo, nebo na co by se museli více soustředit. Také se ukazuje, že citliví se sice ohledně rozhodnutí přemýšlejí dlouho a mohou se cítit více pod tlakem, ale výsledné rozhodnutí bývá velmi dobré. Lidé s touto vlastností jsou také vnímaví vůči emocím a potřebám ostatních a dokážou tak dobře odhadnout, co by asi potřebovali. Citlivost je také spojena se silnou intuicí, kreativitou a schopností otevřeně explorovat. Mimo jiné je také spojená se silnějším prožívání radosti, hlubokým napojení na přírodu, umění, hudbu a spiritualitu.

Jaké jsou výzvy citlivosti?

Výzkum i praxe ukazuje, že citlivost kromě výhod může přinášet množství výzev. Hlavní z nich je určitě přestimulovanost a únava z přehlcení věcmi, lidmi, událostmi, což vede k vyčerpání, rozladěnosti a stresu. Bohužel výzkum také ukazuje, že citlivost je spojená s větším výskytem deprese, úzkosti, vyhoření, nízkého sebevědomí, traumatu a stydlivosti.

Tyto negativní projevy se objevují u citlivých častěji, pokud měli například náročné nebo traumatické dětství. Ukazuje se ale, že v přijímajícím prostředí citliví naopak vzkvétají více než ostatní.

S citlivostí se tak lze naučit pracovat a nalézt cesty, jak se nepřetěžovat a více přijmout sebe a svoji citlivosti.

Kde se bere vysoká citlivost?

Tato vlastnost je z části dědičná. Ale její výsledné projevy se významně utváří také naším dětstvím, zkušenostmi a zážitky. Zároveň citlivost na podněty a zdrženlivost v nových postředích byla pozorována u více živočišných druhů, nejen u člověka. Zdá se tak, že citlivost a její projevy jsou v nějaké základní podobě vlastní většině organismům a může to sloužit jako evoluční výhoda.

Jak funguje mozek vysoce citlivých?

Mozek vysoce citlivých pracuje trochu jinak, protože zaregistrovává i méně intenzivní věci z okolí a všechno zpracovává víc podrobně a do detailu. Navíc silněji vnímá jak svoje emoce, tak i emoce ostatních, což vede k větší empatii.

Jak poznáte, že jste vysoce citliví?

Typickým prožitkem je zvýšená citlivost na okolní podněty, jako jsou zvuky, světlo, pachy, textury oblečení, ale třeba i vnitřní vjemy, jako je třeba hlad nebo únava. Vysoce citliví taky typicky silněji prožívají svoje emoce a i emoce ostatních. Často si dokáží všimnout jemných detailů v prostředí, v komunikaci nebo výrazu obličeje ostatních a popisují tak, že vnímají věci, které se zdá, že ostatní nevidí. Mnohdy přemýšlejí do hloubky a detailu. Nicméně tyto prožitky mohou být velmi vyčerpávající a citliví se tak často potřebují dobíjet o samotě, v tichu a klidu. Ačkoliv vysoce citliví mohou být také extraverti, často potřebují společenské akce vyvážit odpočinkem.

Pokud si chcete více projít některé znaky, můžete se podívat na škálu vysoké citlivosti na stránkách Institutu vysoké citlivosti, zde. Tato škála má ale své limity a nemusí úplně stoprocentně zachytit všechny projevy citlivosti.

Zdroje:

(1) Acevedo, B. P., Aron, E. N., Aron, A., Sangster, M. D., Collins, N., & Brown, L. L. (2014). The highly sensitive brain: an fMRI study of sensory processing sensitivity and response to others' emotions. Brain and behavior, 4(4), 580–594. https://doi.org/10.1002/brb3.242

(2) Aron, E. N., Aron, A., & Jagiellowicz, J. (2012). Sensory processing sensitivity: a review in the light of the evolution of biological responsivity. Personality and social psychology review : an official journal of the Society for Personality and Social Psychology, Inc, 16(3), 262–282. https://doi.org/10.1177/1088868311434213

(3) Bas, S., Kaandorp, M., de Kleijn, Z. P. M., Braaksma, W. J. E., Bakx, A. W. E. A., & Greven, C. U. (2021). Experiences of Adults High in the Personality Trait Sensory Processing Sensitivity: A Qualitative Study. Journal of clinical medicine, 10(21), 4912. https://doi.org/10.3390/jcm10214912

(4) Greven, C. U., Lionetti, F., Booth, C., Aron, E. N., Fox, E., Schendan, H. E., Pluess, M., Bruining, H., Acevedo, B., Bijttebier, P., & Homberg, J. (2019). Sensory Processing Sensitivity in the context of Environmental Sensitivity: A critical review and development of research agenda. Neuroscience and biobehavioral reviews, 98, 287–305. https://doi.org/10.1016/j.neubiorev.2019.01.009